Konec plastových tašek?

Podle aktuálního průzkumu, který zadal Německý obalový institut (DVI – Deutsches Verpackungsinstitut) se zdá, že doba plastových tašek končí. Přes 80 % spotřebitelů v Německu si na nákup nosí své vlastní nákupní tašky. Reprezentativní průzkum se zaměřil na téma obalů při nákupech, udržitelnosti a ochrany životního prostředí, jak je vidí spotřebitelé v Německu, jaké mají požadavky a co pro to dělají. Průzkum provedl TNS-infratest na základě objednávky DVI mezi 1 015 respondenty a získal zajímavé odpovědi.

Aktuální průzkum na téma udržitelnosti nákupů ukázal, že 80,4 % respondentů si na nákupy nosí své vlastní nákupní tašky, průkopníkem je věková skupina nad 55 let. Jednorázovou plastovou tašku si při nákupu koupí v průměru jen 4,5 % respondentů, přičemž podíl věkové skupiny 18 – 24 let je s 11,4 % třikrát vyšší než zbytek populace (3,55 %). 17,5 % nakupujících využívá na odnesení nákupu papírové krabice z obchodu, které jsou volně k dispozici před jejich recyklací. Alternativní obal na nákup si koupí 14,3 % respondentů.

Vědomé nakupování znamená méně odpadu

Téměř 70 % respondentů skutečně nakupuje s ohledem na udržitelnost. Dva ze tří respondentů myslí ekologicky a odpovídajícím způsobem také jednají. 68,2 % uvádí, že nakupuje a konzumuje uvědoměleji. U všech věkových skupin je podíl vyšší než 60 %. 64,1 % se snaží vyvarovat ztrátám a méně vyhazovat. Víc jak čtvrtina respondentů (27,7 %) nakupuje zboží z druhé ruky, půjčuje věci nebo si je samo vyrábí. Určitou roli hrají i náklady, jen 26,2 % respondentů uvedlo, že přispívá k udržitelnosti nákupem vyšší kvality za více peněz. 25,7 % respondentů nakupuje a spotřebovává zásadně méně než dřív.

Obalové odpady v přírodě

Průzkum ukázal, že téměř 60 % respondentů samo přebírá iniciativu a považuje ochranu a udržitelnost životního prostředí za svou povinnost. 27,9 % vyznává větší osobní zodpovědnost a angažovanost ze strany jednotlivců, pokud jde o zabránění odhazování obalových odpadů v přírodě. Tento postoj je zvlášť výrazný u skupiny respondentů nad 55 let (64,3 %), zatímco občané mladších 25 let tomu věnují pozornost jen ze 49,1 %. Je to však také výzva pro stát a obce. 55,8 % respondentů by si přálo víc sběrných kontejnerů na více místech, aby bylo možné odpady likvidovat ekologicky. 53,9 % vyžaduje větší osvětu na školách, 42 % je pro vyšší pokuty. Základní zálohu na obaly odmítli dva ze tří respondentů (67,4 %).

Žádný plastový odpad do Číny

Spotřebitelé požadují větší recyklační kapacity a rozšíření i na další produkty. 53,8 % respondentů požaduje, aby se sbíraly a recyklovaly nejen obaly z plastů, ale i další plastové produkty. Kvůli tomu požaduje 53,2 % respondentů větší kapacity pro recyklaci a jsou ochotni podporovat recyklační strukturu dotacemi. Spalování plastového odpadu podpořilo jen 12,6 % respondentů. Co se týká exportu odpadu do jiných zemí, vyslovilo se pro něj jen 4,9 % respondentů.

V obalu nebo bez obalu?

Obal přináší přidanou hodnotu, jen 27,7 % respondentů preferuje zboží bez obalu.

32,1 % spotřebitelů považuje regionální původ produktů za důležitější než to, zda jsou balené nebo bez obalu. V zásadě většina upřednostňuje balené zboží, ať z důvodu nákladů (22,8 %), čerstvosti a hygieny (20,5 %) nebo protože je to prostě praktičtější (14,7 %). 27,7 % spotřebitelů raději sáhne po bezobalovém zboží. Nejvíc je tato skupina zastoupena ve věkové skupiny nad 55 let (27 %), naopak mnohem menší zájem projevili spotřebitelé mladší 35 let (22,9 %).

Obal jako řešení s budoucností?

Thomas Reiner, předseda představenstva DVI, zhodnotil výsledky průzkumu pozitivně: „Výsledky ukazují, že občané Německa nejen pochopili téma udržitelnosti, ale sami se v něm  angažují, přemýšlejí a jednají zodpovědně. Pro nás jako obalovou branži není téma udržitelnosti ničím novým. Už od počátku 90. let jsme průkopníky ve věci recyklace a cyklického hospodářství. Zkušenosti ukazují, že svéprávní a angažovaní spotřebitelé mohou svým jednáním hodně ovlivnit. Nejde jen o samoúčelné zřeknutí se obalů. Zřeknout se a omezit spotřebu obalů můžeme tam, kde je to smysluplné a možné. Zároveň musíme také zlepšovat obaly, kde je to potřebné. Ani obaly nejsou samoúčelné. Umožňují bezpečné zásobování obyvatelstva veškerým zbožím každodenní potřeby. Obaly s minimálními náklady chrání velké hodnoty a jsou tak samy o sobě důležitou oporou udržitelnosti. Nesmíme zapomenout, že ekologická stopa obalu je v průměru desetkrát nižší než ekologická stopa baleného produktu. Pokud se zboží zkazí nebo poškodí, protože bychom chtěli ušetřit na obalu, budou ekologické, ekonomické a sociální škody nesrovnatelně vyšší. Velké problémy jako je urbanizace, globalizace, demografické změny a udržitelnost před nás staví velké výzvy a obaly nám pomáhají těmto výzvám čelit. Je třeba, aby firmy obalového hospodářství přebíraly odpovědnost a nabízely řešení. Obalový průmysl je velmi inovativní, od designu přes spotřebování zdrojů a výběr materiálů až po možnosti recyklace. V tomto smyslu je třeba pokračovat dál, inteligentně, angažovaně a zodpovědně. Je toho ještě dost na práci. Ale jedno je jisté, obalů se vzdát nemůžeme. Obaly jsou řešením s budoucností a pro budoucnost.“

DVI prezentoval výsledky průzkumu u příležitosti zahájení německého obalového kongresu 22. března 2018 v Berlíně. Každoročně organizovaná „Platforma veřejného mínění ohledně obalového hospodářství“ opakovaně klade důraz na námět udržitelnosti. Thomas Reiner dodává: „Účastníci propojení s DVI přinášejí důležité podněty a podporují inovace. Na kongresu jsme diskutovali s 200 rozhodujícími činiteli z firem, institucí a nevládních organizací jako je například BUND, Mondi, Original Unverpackt, Procter & Gamble, Tetra Pak o nejlepších cestách a řešeních pro dnešek a zítřek.“